Naše střeva nejsou jen místem, kde se tráví potrava. Jsou domovem bilionů mikroorganismů – bakterií, kvasinek a virů, které dohromady tvoří střevní mikrobiotu. Tato „neviditelná komunita“ hraje klíčovou roli v tom, jak funguje naše imunita, metabolismus, psychika i celková vitalita.

V posledních letech se ukazuje, že stav střevní mikrobioty je jedním z hlavních ukazatelů zdraví moderního člověka. Pokud je naše mikrobiota v rovnováze, jsme odolnější vůči nemocem a lépe zvládáme stres i zátěž. Naopak její narušení bývá spojováno s obezitou, cukrovkou, alergiemi, zánětlivými onemocněními střev či depresí.         

Mikrobiota a imunita: první obranná linie

Více než 70 % imunitních buněk se nachází právě ve střevech. Bakterie střevní mikrobioty stimulují náš imunitní systém, učí jej rozeznávat „dobré“ a „špatné“ podněty a chrání sliznici před pronikáním patogenů.

Zdravá mikrobiota také produkuje krátkořetězcové mastné kyseliny (SCFA), jako je butyrát, které podporují zdraví střevní stěny a působí protizánětlivě.

Mozek a střeva: osa, která ovlivňuje náladu

Střeva jsou někdy označována jako „druhý mozek“. Důvodem je tzv. střevně-mozková osa – propojení nervových a chemických signálů mezi mikrobiotou a centrální nervovou soustavou.

Výzkumy ukazují, že složení střevní mikrobioty může ovlivnit produkci neurotransmiterů, například serotoninu, který je známý jako hormon štěstí. Narušená mikrobiota bývá proto spojována se zvýšeným rizikem úzkostí a depresí.

Co se děje, když je mikrobiota v nerovnováze?

Stav, kdy dojde k narušení složení střevních bakterií, se označuje jako dysbióza. Může vzniknout například po užívání antibiotik, při jednostranné stravě s vysokým podílem cukru a průmyslově zpracovaných potravin, ale i v důsledku stresu.

Dysbióza má řadu následků:

• sníženou odolnost vůči infekcím,
• zvýšené riziko chronických zánětů,
• horší vstřebávání živin a nedostatek vitamínů,
• nadýmání, průjmy či zácpy,
• a dokonce i zvýšenou náchylnost k metabolickým a autoimunitním onemocněním.

Právě proto se stále více odborníků shoduje, že péče o střevní mikrobiotu by měla být součástí prevence většiny civilizačních chorob.

Jak podpořit zdravou mikrobiotu?

1. Fermentované potraviny

Fermentace je tradiční způsob konzervace, při které vznikají přirozeně probiotické mikroorganismy. Kimchi, kysané zelí nebo jiné kvašené zeleninové směsi dodávají do střev živé bakterie mléčného kvašení, které podporují rovnováhu mikrobioty.

2. Vláknina – potrava pro bakterie

Probiotika potřebují „potravu“. Tu jim dodává vláknina z celozrnných obilovin, luštěnin, zeleniny a ovoce. Vláknina se v tenkém střevě nestráví, ale stává se potravou pro prospěšné bakterie v tlustém střevě.

3. Omezit nadbytek cukru a průmyslově zpracované potraviny

Cukry a aditiva podporují přemnožení nežádoucích bakterií a kvasinek, což může narušit rovnováhu mikrobioty.

4. Životní styl

Střevní mikrobiotu negativně ovlivňuje chronický stres, nedostatek spánku či nadměrné užívání antibiotik. Péče o duševní pohodu a kvalitní regeneraci je proto stejně důležitá jako správná strava.

Jak začlenit fermentované potraviny do jídelníčku?

Mnoho lidí má pocit, že fermentovaná zelenina je „jen příloha“. Ve skutečnosti ji lze zařadit do jídelníčku velmi kreativně:

• přidat Kimchi jako svěží doplněk k rýži, masu nebo tofu,
• použít kvašenou zeleninovou směs do sendvičů nebo salátů,
• podávat ji jako lehký předkrm, který podpoří trávení hlavního chodu,
• využít její šťávu jako základ do dresinků či polévek.

Pravidelná a pestrá konzumace těchto potravin pomáhá budovat rozmanitou mikrobiotu, což je základ dobrého zdraví.

Proč právě Kimchi a kvašená zelenina?

Kimchi je jedním z nejvýživnějších fermentovaných pokrmů na světě. Obsahuje:

• široké spektrum probiotických bakterií,
• vitaminy C, K a skupiny B,
• antioxidanty a bioaktivní látky z čerstvé zeleniny,
• přírodní enzymy usnadňující trávení.

Pravidelná konzumace Kimchi a dalších fermentovaných směsí je jednoduchý způsob, jak podpořit rovnováhu střevní mikrobioty a tím i celkovou vitalitu.

Závěr

Střevní mikrobiota je doslova základem zdraví – ovlivňuje trávení, imunitu, metabolismus i naši psychiku. V dnešní době, kdy je často oslabena vlivem moderní stravy a životního stylu, je vhodné ji podporovat přirozenými způsoby.

Fermentované potraviny, jako například Kimchi nebo kvašená zelenina, představují jednoduchý a chutný způsob, jak dodat tělu nejen probiotika, ale i důležité živiny.

Péče o střeva tak není jen otázkou trávení – je to investice do celkového zdraví a dlouhodobé vitality.

Zdroje:

CRYAN, J. F., et al. (2019). The microbiota–gut–brain axis. Physiological Reviews, 99(4), 1877–2013.

KHO, Z. Y., & Lal, S. K. (2018). The human gut microbiome – A potential controller of wellness and disease. Frontiers in Microbiology, 9, 1835.

MARCO, M. L., et al. (2017). Health benefits of fermented foods: microbiota and beyond. Current Opinion in Biotechnology, 44, 94–102.

PARK, K. Y., Jeong, J. K., Lee, Y. E., & Daily, J. W. (2014). Health benefits of kimchi (Korean fermented vegetables) as a probiotic food. Journal of Medicinal Food, 17(1), 6–20.

VALDES, A. M., Walter, J., Segal, E., & Spector, T. D. (2018). Role of the gut microbiota in nutrition and health. BMJ, 361, k2179.