Výzkum střevní mikrobioty v roce 2025: přehled nových studií a trendů
Střevní mikrobiota není jen otázkou trávení. Moderní výzkum ukazuje, že mikroorganismy ve střevech ovlivňují imunitu, metabolismus i činnost mozku. Jaké nové poznatky přináší věda v roce 2025 a jakou roli v tom hraje strava a fermentované potraviny?
Nové směry výzkumu střevní mikrobioty v roce 2025: Co nám věda říká o našem střevním zdraví?
Střevní mikrobiota — komplexní společenství bakterií, kvasinek a dalších mikroorganismů žijících v našem trávicím traktu — patří v posledních letech k nejdynamičtěji rostoucím oblastem biomedicínského výzkumu. Nejde už jen o trávení potravy: mikrobiota ovlivňuje imunitní systém, metabolismus i naši náladu. V roce 2025 přichází řada nových objevů a trendů, které posouvají hranice našeho chápání toho, jak mikroorganismy ve střevech formují lidské zdraví — a jak může strava skutečně měnit naše tělo zevnitř.
1. Od diagnostiky k personalizované medicíně
Vědci dnes dokáží analyzovat složení střevní mikrobioty pomocí pokročilých genetických a metabolomických metod. Tyto technologie umožňují lépe pochopit, jak různé bakterie ovlivňují záněty, metabolismus i chronická onemocnění — například Crohnovu chorobu nebo ulcerózní kolitidu. Výzkumné skupiny v Hongkongu vyvinuly neinvazivní testy biomarkerů, které dokážou rozpoznat vzorce mikrobioty související s těmito zánětlivými onemocněními bez nutnosti komplikovaných vyšetření.
Současné trendy také míří k přesnějším diagnostickým indexům, které umí rozlišit zdravé a nezdravé mikrobiální vzorce a pomoci lépe porozumět individuálním potřebám člověka.
2. Individuální zdraví vs. globální rozmanitost mikrobiomu
Jedním z nejzajímavějších trendů je snaha porozumět globální rozmanitosti mikrobiomu. Mnoho studií dříve mapovalo mikrobiotu převážně u lidí ze západních zemí, což poskytovalo omezený pohled. Nové projekty, jako například AWI-Gen 2 studující obyvatelky různých afrických zemí, ukazují, že životní prostředí, urbanizace a životní styl zásadně ovlivňují složení mikrobiomu.
Tyto poznatky pomáhají vědcům pochopit, jak se mikrobiota přizpůsobuje různým prostředím — a co to znamená pro zdraví populací po celém světě.
3. Mikrobiota a „nečekané“ vlivy na zdraví
Výzkum mikrobioty se netočí jen kolem trávení. Například nové studie ukazují souvislost mezi střevní mikrobiotou a fungováním mozku — včetně spánku nebo zánětlivých procesů, které mohou ovlivnit paměť či učení.
Další fascinující směr představují mikrobiální schopnosti detoxikace. Studie z Cambridge ukázala, že určité druhy střevních bakterií mohou absorbovat a pomáhat tělu zbavit se tzv. „věčných chemikálií“ (PFAS) — toxických sloučenin, které jinak zůstávají v těle roky.
Tyto objevy otevírají dveře k budoucím probiotickým produktům, které by mohly pomoci s detoxikací, záněty nebo dokonce neurologickými symptomy.
4. Umělá inteligence a pokročilé technologie ve výzkumu
Umělá inteligence (AI) se stává silným nástrojem pro analýzu obrovských datových souborů mikrobiomu. Například výzkum zaměřený na chronickou únavu a long Covid využívá AI k identifikaci vzorců v interakci mezi mikrobiotou, imunitou a metabolismem.
Na základě pokročilých modelů strojového učení vznikají i nové diagnostické algoritmy, které mohou napomáhat včasnému odhalování komplexních nemocí jako např. Parkinsonova choroba prostřednictvím vzorců mikrobiálního složení.
5. Kontroverze, standardizace a regulace trhu s mikrobiomovými testy
Roste i povědomí o tom, že ne všechny testy a produkty, které slibují „analýzu mikrobiomu“, jsou spolehlivé. Některé komerční testy ukázaly vysokou variabilitu výsledků bez jasných vědeckých souvislostí.
Vědci proto stále více volají po standardizaci metod, regulaci a robustních klinických důkazech než jen populárních marketingových slibech.
6. Výzkum mikrobioty a strava: role fermentovaných potravin.
Strava je jedním z nejmocnějších faktorů ovlivňujících střevní mikrobiotu. Studie ukazují, že fermentované potraviny, jako je Kimchi, kefír nebo kysané zelí, mohou podporovat vyšší diverzitu mikrobiomu než jen konzumace neupravené vlákniny — což souvisí s lepší rovnováhou střevních bakterií a snížením prozánětlivých markerů.
To potvrzuje dlouhodobou tradici fermentovaných potravin v lidské stravě a vysvětluje, proč mohou tradiční postupy fermentace, jako je výroba Kimchi, přinášet pozitivní účinky na zdraví střevního ekosystému.
Závěr
Výzkum střevní mikrobioty v roce 2025 potvrzuje, že mikroorganismy žijící v našem trávicím traktu hrají zásadní roli v celkovém zdraví člověka. Neovlivňují pouze trávení, ale také imunitní odpověď, metabolismus, zánětlivé procesy a fungování nervové soustavy. Díky moderním technologiím, jako jsou genetické analýzy, multi-omics přístupy a umělá inteligence, dnes vědci dokáží detailněji popsat složení mikrobioty i její souvislosti s různými zdravotními stavy.
Současné poznatky zároveň ukazují, že strava patří mezi nejdůležitější faktory, které mohou složení střevní mikrobioty ovlivnit. Pravidelná konzumace pestré rostlinné stravy a tradičních fermentovaných potravin je spojována s vyšší mikrobiální rozmanitostí, která je obecně považována za jeden z ukazatelů zdravého střevního ekosystému. Fermentované produkty, jako Kimchi nebo další zeleninové fermentované směsi, představují přirozený způsob, jak do jídelníčku zařadit živé mikroorganismy i biologicky aktivní látky vznikající během fermentace.
Zdroje
Cryan, J. F., O’Riordan, K. J., Cowan, C. S. M., Sandhu, K. V., Bastiaanssen, T. F. S., Boehme, M., Codagnone, M. G., et al. (2019). The microbiota–gut–brain axis. Physiological Reviews, 99(4), 1877–2013. https://doi.org/10.1152/physrev.00018.2018
Marco, M. L., Heeney, D., Binda, S., Cifelli, C. J., Cotter, P. D., Foligné, B., Gänzle, M., Kort, R., Pasin, G., Pihlanto, A., Smid, E. J., & Hutkins, R. (2021). Health benefits of fermented foods: Microbiota and beyond. Nature Reviews Gastroenterology & Hepatology, 18, 196–208. https://doi.org/10.1038/s41575-020-00390-5
Morin, H. (2025). Study finds intestinal microbiota tests unreliable. Le Monde. https://www.lemonde.fr/en/health/article/2025/05/17/study-finds-intestinal-microbiota-tests-unreliable_6741368_14.html
Sample, I. (2025). Gut microbes may help remove toxic ‘forever chemicals’ from the body, study suggests. The Guardian. https://www.theguardian.com/environment/2025/jul/13/pfas-gut-microbes-forever-chemicals
Valdes, A. M., Walter, J., Segal, E., & Spector, T. D. (2018). Role of the gut microbiota in nutrition and health. BMJ, 361, k2179. https://doi.org/10.1136/bmj.k2179
Wastyk, H. C., Fragiadakis, G. K., Perelman, D., Dahan, D., Merrill, B. D., Yu, F. B., Topf, M., Gonzalez, C. G., Van Treuren, W., Han, S., Robinson, J. L., Elias, J. E., Sonnenburg, J. L., & Gardner, C. D. (2021). Gut-microbiota-targeted diets modulate human immune status. Cell, 184(16), 4137–4153.e14. https://doi.org/10.1016/j.cell.2021.06.019
